Únor 2013

Love.

27. února 2013 v 20:18 | Sár.. |  Fotím...

15-náctka

27. února 2013 v 19:56 | Sár.. |  Puberťačka
Ano ano,jsem to já. TA 15-ti LETÁ.
Ta hrozně moc hrdá na svůj věk. Ta co vypadá,že už má občanku tak 2 roky,ale zdání klame. Ten pocit,když vám nikdo nevěří váš věk. Když vám řidič v autobuse nechce prodat lístek za 11 a pořád vám cpe za 17. Ten pocit,když se váš kluk zeptá svýho kamaráda,kolik si myslí,že i je a on řekne 20.Už zítra budu mít lepší pocit.
MOJE NOVÁ ŽIVOTNÍ KAPITOLA. Dobře,možná to moc dramatizuju,nejsem první ani poslední komu bylo 15-náct,ale já z toho á vážně radost.Dostanu občanku,neboli oficiální mrd*cí průkaz a všichni budem šťastný.


UŽ ZEJTRA.


Starost nebo Zvědavost ?

25. února 2013 v 19:04 | Sár..

"Starost nebo zvědavost ? " aneb "Kadleců čeká holčičku."

Je to taková sranda pozorovat ty lidi,co jsou schopný udělat pro to,aby se dozvěděli pravdu. Ten pocit když se smějete u počítače,až vám tečou slzy a někde na druhý straně se někdo stresuje z toho,jestli facebook lže nebo ne.
Aspoň 20 lidí mi napsalo buď na FB nebo na ask. "Fakt jseš těhotná ?" "Sár Kadleců čeká holčičku ?! WTF ?!" nebo taky "S kym to čekáš ?" "Děláš si prdel ?!" "Tesárkovi to nějak nevyšlo,ne ?" :'DDDD
Celý hotový z toho. Je fajn,vás při tom chvíli nechat. Řikat,že je to pravda,ale ostatní vás nemusí zajímat.
Nyní vám oficálně řeknu,že těhotná nejsem. Sorry,ale ani né 15-ti letá holka by z toho byla tak v píči,že by to určitě nedávala hned na FB a nechlubila se tim všude.
Když už,tak bezpečně.

Britney BITCH.

25. února 2013 v 18:53 | Sár.. |  Puberťačka

Písnička ? Dokonalost sama.


Dvě Alenky v Říši divů.

24. února 2013 v 20:11 | Sár.. |  Fotím...
Dvě Alenky v Říši divů aneb Sáruš a Kubík v Praze.

No jo,hlavní město. Střed všeho dění. Místo,kde mají i 6-ti leté děti I-phone a hadry jak z americkýho filmu. Místo,kde se Kubík bojí zahodit i nedopalek,protože mu to přijde divný. Místo,kam se minulý víkend vydali dva zamilovaný.
I přes ten šílenej pátek,kdy byl oficiální rozchod,jsme spolu další den museli do tý Prahy prostě jet,protože jsme to měli naplánovaný tak tejden dopředu. (Ano,i když už každej bere naše hádky a rozchody s nadhledem,nikdo nechápal,jak jsme spolu do tý Prahy mohli jet) Další den,jsme byli jak kdyby se nic nestalo. OPĚT. Takhle nikdy nic nevyřešíme,do prčic !!
No nic,zpátky k Praze.

Už cesta tam byla dost zajímavá. Poslouchání písniček v autě,držení za ruce a ťukání do rytmu,dokáže vždycky zvednout náladu. První zastávka > IKEA ♥ Oh,jak milované místo mojí maminky a tim pádem i mé. Ta vůůně,ta volnost,ten nábytek a dekorace všude. (vesničanka objevila velkoobchod) Nejde to nemilovat. Konečně jsem si vyzkoušela,jaký to je plánovat svojí budoucnost (konkrétně bydlení) s mým nastávajícím.
Jenže po chvilce to omrzí a tak šup na autobus a do Metropole.
Já,jakožto už zkušená pražanka,jsem se rychle chytla situace a zorganizovala každý pohyb. Nejdřív ? JÍDLOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO!! Z těch 216981491982 občerstvení jsme si vybrali,jak už z názvu vyplývalo "Tradiční čínské jídlo.",žádný smažený hnusy z KFC nebo Mekáče. Zklamání je,když to dostanete na plastovim talíčku s plastovou vydličkou,na kterou musíte dávat pozor aby se nezlomila s plastovim nožem,kterym pomalu nic neukrojíte. Ale i tak MŇAMKA na entou.
A teď už konečně "normální" nákupy. Nejdřív HMko,tam mám aspoň jistotu,že si něco vyberu. (a ne jenom já.) Kubík potřeboval nějaký nový rifle a tam jsem hned viděla jedny příííííímo na něj. Ňůůůůů. Člověk by nevěřil,jak je jednoduchý nakupovat s chlapem (no on je to spíš kluk :'DDDDD*) Všechno mu padne hned na první pokus,nějak zvlášť neodporuje a když už se mu něco vážně nelíbí pošle mě okamžitě to vrátit zpátky. Když už jsme šli zaplatit zahlídla jsem úžasný tričko,takže jsem ho čapla a koupila jsem si ho taky. Ovšem to jsem ještě netušila,že to bude první a poslední věc,co si za ten den koupim.
Pak následovalo ještě 98446191984531468415 krámů,kde jsem si jenom ZKOUŠELA,ZKOUŠELA,ZKOUŠELA A ZKOUŠELA. Potom už jsem z toho byla hrozně moc vydeprimovaná,protože když se kouknu na všechny ty holky,co chodí oblíkáný jak primadony,tak je mi pomalu na omdlení.
Takže,jsme změnili trošku směr a šli jsme na BOTY, vešli jsme s Kubíkem do Dajchmanu (nevim jak se to píše) začli jsme pípat. Přišel k nám nákej ukrajinskej týpek,co dělal ochranku a začal se nás vyptávat. My celý vyšokovaný jsme jenom rychle odpovděli,ještě rychlejš prošli celej krám,aby to nebyli nápadný a honem pryč :'DD
Takhle jsme pípali asi ještě v 5 krámech. ^^
V Metropoli už byla nuda a tak jsme přejeli ještě na Smíchov. Tam jsme objehli jenom pár krámu a huráá do Kina na BABOVŘESKY. Po dlouhý době zase s miláčkem v kině. ♥ FUCKING SEKRETÁŘKA !
Potom cesta zpátky domů. Do toho zapadákova ! Tam kde,normální lidi hážou vajgly na zem a když má někdo I-phone tak ho všichni obdivujou :'DD Cestu autem si budu ještě hodně dlouho pamatovat. Ject ve tmě,se spícím broučínem vedle sebe je prostě dokonalý. Celou dobu na něj jenom tak koukat a před očima mít celej uběhnutej den.

Jenom s tebou.

Nemoc.

24. února 2013 v 18:59 | Sár.. |  Puberťačka
Furt je to to samý.
Furt ty samý kecy,ty samý témata,ty samý problémy. To už je lepší nepsat vůbec,než furt o tom samym. (pokus o vysvětlení mé 10 denní neschopnosti psát)
Můj život je den ode dne horší a horší,nudnější a nudnější. Stereotipní život,kterej jsem nikdy nechtěla poznat. Dřív jsem litovala lidí,co každej den dělali to samý. A teď tak sama žiju.
Momentálně zavřená doma,sama samotinká s mojí známou přítelkyní jménem "bolest břicha" a hromadou,néééé,vlastně tak třema hromadama kapesníků. Miluju zimu.
Pane bože,co to tady melu :'DDD Mluví ze mě nemoc a zoufalá touha psát,i když vlastně neni co.

Miluju tě,černej čaji,citróne a vás taky 3 lžičky cukru.


Změna názoru.

19. února 2013 v 17:00 | Sár.. |  Puberťačka
Před pěti měsícema si byl v mých očí jenom nedostupnej frajírek,co se stará jenom o kámoše a holky o něm tajně snějí.
Teď ? Teď si moje malá citlivka,co všechno přehnaně moc řeší a miluje tak,že to ani neni zdravý.

Nikdo tě nezná tak jako já. Nikdo !

Zabil si mě.

14. února 2013 v 21:53 | Sár.. |  Puberťačka
Zabil si mě. Zabil si všechno,co ve mě zbylo a teď už neni vůbec nic.

Možná zase bude . .

Zdravím.

14. února 2013 v 21:50 | Sár.. |  Puberťačka
Nikdy jsem si neuvědomila kolik tenhle blog čte lidí. Lidí co znám,co znají mě a potkávám je každej den ve škole,na ulici v,krámě.. Co já vim,potkat mě můžeš všude ! (v rámci možností) a ten,kdo mě má přidanou na FB,teoreticky každej,kdo mi pošle žádost a náááhodou otevře můj blog,kterej sdílim aspoň jednou za den,si může přešíst cokoliv z mého života,protože já jsem prakticky píšu všechno co mě napadne. To je asi blbý,co ?? Potom všichni ví. Všichni ví,co si myslim. Co se mi honí v tom malym mozečku.

Jediný co mám.

14. února 2013 v 17:06 | Sár.. |  Puberťačka
Občas přemýšlím. Vlastně né občas,ale spíš každou chvíli mě napadne myšlenka co bych dělala,kdybych tě ztratila. Co bych měla ? Vůbec nic. Kamarády,rodinu a všechny ostatní jsem kvůli tobě tzv. ukryla hluboko,hluboko do srdíčka a až bude nejhůř tak je zase vyndám. Ale nebude už pozdě. Není to fér. Vím,že zahodit kamarády,co mi byli nejbíž,co tady byli ještě daleko před tebou,neni správný. Chtěla bych říct,že jsem neměla na výběr,ale to nemůžu. Chtěla bych ze sebe dělat tu největší chudinku,protože za všechno vlastně můžeš ty,ale to by bylo zbytečný a bezcený.
A proto nevím,nejsem si zcela jistá,že bych to bez tebe přežila. Byla bych tady asi uplně na nic. Neměla bych s kym jít ven,neměla bych koho obejmout,neměla bych někoho,komu bych se mohla svěřit a pořádně zasmát.
Nemůžu tě opustit.
Už pro svoje dobro..

Stěhovááání.

2. února 2013 v 9:34 | Sár.. |  Puberťačka
Důležitej moment v mém životě. Konečně nějaká změna po tom všem. Vesnický dítě,který je zvyklí na útulnej baráček,bazén a obří zahradu,se přesune do paneláku. Do paneláku mezi sousedy,sídliště a ježdění výtahem. Jůů,natěšenost. Ale né,fakt se docela těšim. Těšim se,protože bude všechno jednoduší. Školu budu mít blíž. Kubíčka budu mít blíž. Žádný dojíždnění autobusem do civilizace. Teď budu žít v centru dění. Sedmikila.
Už se těšim na tu větu "Pipino,za 10 minut jsem u tebe." Žádný plánování,kdy jede bus,kam půjdem,co budem dělat. Prostě to uděláme teď a tady.
"Sedět,kouřit,koukat z okna a povídat si když svítí sluníčko do ksichtu ve čtvrtém patře.." Těšing 100 % ♥

Jak dlouho.

2. února 2013 v 9:07 | Sár.. |  Otázka dne.
Otázka dne :

Jak dlouho to bez tebe vydržim ??

Důležitá a zásadní otázka. Mám doufat,že co nejdýl nebo se prostě smířit s tím,že to prostě nepůjde. Ale ono to půjde !! Já to vydržim. Začnu od znova.
Snad..

Promiň.

1. února 2013 v 11:03 | Sár.. |  Puberťačka
Víš,že to neni dobře a stejně to uděláš. I když víš,že z toho budou akorát problémy,že budu jenom nasraná. Prostě to uděláš a ostatní tě nezajímaj. Když to uděláš a já mám chuť to všechno ukončit a odejít od tebe někam hoodně daleko,tak je to zase tady. To nekonečný omlouvání a slibování,že už to nikdy neuděláš ! Že už budeš dělat jenom to co já chci a že mě nechceš ztratit. Blá blá blá. Sliby Chyby.

"Promiň" je jen slovo,né čin..


Pro mého milovaného Kubíčka.
Ulhanýho,sobeckýho lháře .