Červenec 2014

Neztrácej naději.

27. července 2014 v 19:02 | Sár.. |  Puberťačka
Hej,lásko.
Na začátku láska na první pohled. Myslela jsem si,že jsem našla to co mi chybělo,to co jsem celou dobu potřebovala a tak dlouho hledala. Někdo tak stejnej,ale zároveň tak odlišnej.
Bylo to všechno hrozně krásný,ale šlo to moc rychle. A proto se to začlo pomalu,ale jistě hroutit. Ani jsme se pořádně neznali a už jsme to posílali do hrobu. Hádky a dělání,že celá ta láska byla moc vyhrocená.
Ale když už se to zdálo uplně ztracený,zase jsme si začli psát a dokonce i víc vídat. Najednou už to nebylo jenom psaní o tom jak by to mohlo být krásný,ale vážně to krásný bylo. A takhle to pokračovalo každej den. No a najednou už jsem si bez toho kluka nemohla představit jedinou minutu.
Najednou už to nebyl vztah jenom o chození ven a držení za ručičku. Poznala jsem jeho rodiče,on ty moje a udělali jsme dost změn. Potom začli ty nejkrásnější dny a noci v mym životě. Je to nejlepší pocit,když máte někdo kdo vás rozesměje,kdo vás chápe a má vás upřímně rád. Překvapilo mě jak ho lidi v mim okolí berou. Jak jsou rádi,že se konečně objevil někdo,kdo za to stojí.
A i když to je jak na horský dráze. Někdy nahoře někdy dole,tak on je jedinej s kym to vidím na hodně dlouho. Bůh ví,třeba do konce života.
Jsi všechno co jsem kdy chtěla.